O sebevědomí
Sebevědomí je velice podstatná část naší osobnosti, která modeluje celý náš život.
Přílišné sebevědomi je stejně škodlivé, jako nízké. Harmonie a rovnováha je důležitá v každé oblasti života. Z pokorou všechno v životě do rovnováhy dostaneme. Pokora a vděčnost, jsou atributy, které nás uvádějí do reality a zároveň nás posouvají na naší další cestě. Bez nich je neše cesta uragánem
emocí.
Tady platí, stejně jako v celé psychologii, že se sebevědomí týká úplně všech oblastí života. Zdraví, láska, úspěch, peníze, krásna, sláva, vztahy, práce, bydlení.
Podstatnou část sebevědomí devastuji mylné předsudky, špatné zkušenosti, osobní konflikty, nejčernější představy, špatný model, nevhodné rady, potlačování osobnosti autoritami.
Příklady:
1. Už jsem jednou zažil rozchod s dívkou a raději budu sám, než bych zase prožíval ty strašné chvíle.
2. Sedávej panenko v koutě, budeš-li hodná, najdou tě.
3. Raději nic neříkej, když něčemu nerozmuíš. Budeš za hlupáka.
4. Otec říkával, že až zemře, nebude mě mít kdo živit, pojdu hlady.
5. Učitel říkal, vždycky budeš průměr. Ty díru do světa neuděláš!
6. Dědeček říkal, že nemůžu mít svůj dům, protože nejsem manuálně zručný.
7. Babička říkala, že jsem hodná, ale né moc hezká. Modelka nebudu.
8. Po neúspěšné zkoušce, už vidím, jak zase další zkoušku neudělám.
Příkladů známe nepřeberně.
Vždy máme v každém jednání volbu. Je na nás, co si vezmeme za své a co odmítneme.
Všechny negace nás nikam do výšin neposunou. Tak vzhůru k přesměrování se na to, jak to chci a také to dokážu. Nedokazuji to někomu, ale sám sobě.
Všechno co má největší hodnotu, děláte pro sebe a jako vedlejší produkt je to prospěšné okolí.
Nemyslete si, že když kdokoliv zakládá nějakou charitativní organizaci, dělá to pro organizaci, pro zvířata, dětí, seniory. Není to pravda. Je to vedlejší produkt. Každý to primárně dělá pro sebe, pro svůj báječný pocit, pro výsledek, který násobí smysl jeho života.. A výsledek je prostě krásný, úžasný, smysluplný pro všechny. Upevňuje si tím své sebevědomí, mnoha lidem je vzorem, příkladem a tím se násobí i láska mezi lidmi.
Ale myslet na sebe je naprosto v pořádku. Nebudu-li já v harmonii a v pohodě, komu chci pak pomáhat?
Sobectví je druhý protipól, kdy není v rovnováze sebevědomí a převládá strach, abych neměl málo! Pak je třeba pracovat na harmonizaci a vyvážení této situace. Beru a dávám je v rovnováze. Ať jde o cokoliv. Peníze, city, lásku, jídlo, pomoc.
Ani příliš velký dobrák nemůže byt štastný a spokojený. Znovu se jedná o nevyváženost, která nese svá negativa. Brzy se takový člověk stane vyčerpaný, unavený, vysílený a bezradný. Okolí tento stav brzy vycítí a takový člověk se stává terčem posměchu, kritiky, nepochopení a mnoho lidí se na něj dívá jako na slabocha, alibistu a jeho pozici lze popsat heslem:" pro dobrotu na žebrotu."
Tento člověk se musí jasně postavit na stranu, ke které se přiklání. A ke svému sebevědomí si také zajistit autoritu ve svém pevném postoji.
Už vaše ochota o sobě přemýšlet vás posouvá a dostáváte se ze situace, která se zdála na začátku neřešitelná, na misto ve svém středu. Každý jste jedinečný, neopakovatelný originál. V tom je vaše síla, krása, úspěch, pohoda, ale hlavně hodnota.